Od pondělí 27. listopadu 2017 se veřejnost může seznámit s novou verzí návrhu Metropolitního plánu, nového územního plánu pro Prahu. Nyní je plán hodnocen také z pohledu udržitelného rozvoje, tzv. SEA.
Projednávání plánu by mělo začít na jaře 2018. Metropolitní plán je inovativním dokumentem – přichází se změnou paradigmatu v plánování města. Namísto dosavadního plánování města na základě funkčního využití ploch se navrací k předsocialistickému způsobu územního plánování: základním principem je vymezování veřejných prostranství, struktury a kompozice zástavby a krajiny či stanovení výškové regulace.
Pořizování nového územního plánu Prahy, nazvaného Metropolitní, začalo v červnu 2012. Zastupitelstvo hl. m. Prahy se tehdy usneslo o tom, že systém územního plánování v Praze je třeba proměnit tak, aby reagoval na výzvy 21. století. Návrh je zpracováván od září 2013, kdy bylo schváleno jeho zadání.
Zveřejněný návrh Metropolitního plánu je aktuální k 29. září 2017 a odpovídá verzi, kterou IPR Praha odevzdal pořizovateli ke kontrole, tedy odboru územního rozvoje MHMP. Je ovšem nutné zdůraznit, že se jedná o pracovní verzi plánu a jeho zveřejněním ještě nezačíná proces projednávání ve smyslu §50 stavebního zákona. O začátku projednávání rozhodne pořizovatel.
„Pro nás je Metropolitní plán dokumentem, v němž je tím nejkomplexnějším způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Je to rámec pro další dílčí plány a projekty, kterými se zabývá IPR, ale i mnoho dalších městských institucí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. „Plán neřeší detail jednotlivých parcel či ulic, jde o koncepci celého města o téměř 500 čtverečních kilometrech.“
Kompletní návrh plánu je zveřejněn na plan.iprpraha.cz. Současná verze má číslo 3.3. „Do návrhu plánu se obtiskly desítky hodin jednání, názory odborných recenzentů i právníků, vůle státní správy, městských částí a dalších institucí. Proto jsme postupně vytvářeli další a další verze, ve kterých jsme se snažili o kompromis mezi mnoha zájmy a představami,“ vysvětluje Ondřej Boháč. Na webu jsou k nahlížení i starší verze plánu.
Proces projednávání bude mít dvě kola – společné jednání a veřejné projednání – které umožní občanům, vlastníkům pozemků i spolkům podávat připomínky, které budou následně vyhodnocovány. Upravený návrh plánu pak bude schvalovat pražské zastupitelstvo. Termín počátku platnosti je odvislý od množství připomínek, které budou podány ve společném jednání či veřejném projednání. Jejich množství je obtížné předem odhadnout. Jednotlivé připomínky a námitky budou postupně vypořádány a na základě vypořádání bude návrh Metropolitního plánu zrevidován.
Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezit rozšiřování zástavby o krajiny na periferii města. Namísto toho prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán též přinese například celoplošnou výškovou regulaci zástavby, která dosud v Praze chyběla. Výškové budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech.
Metropolitní plán navrhuje pravidla rozvoje Prahy na příštích patnáct až dvacet let. Nový územní plán vzniká od roku 2012 a platit by měl nejpozději od roku 2023. Na jaře 2018 by měl započít proces veřejného projednání, jehož se vedle různých úřadů a odborných institucí mohou účastnit i občané. Délka projednávání bude záviset na množství připomínek, které k návrhu přijdou. Jejich počet se dá odhadnout na několik tisíc.
[zdroj tisková zpráva IPR Praha, redakčně upraveno]
/ úvodní foto Lukáš Rychvalský
