Před pár dny, na konci srpna 2018, vznikla Národní koalice pro boj proti suchu. Vzhledem k rozsahu sucha, které v uplynulých měsících zasáhlo v podstatě celé Česko, je důležité se poučit pro další období a rozumně využít dostupné prostředky (finanční i lidské) pro další rozvoj krajiny.
Bude tým pro lepší analýzu a plánování aktivit používat nějaké analytické funkce GIS? Nebo zůstane jen u mapových kompozic? Geografické informační systémy se zatím používají, až na výjimky, především pro pouhou vizualizaci dat, nikoliv pro jejich analýzu. GIS přitom umí skvěle vytvořit „nápovědu“ pro efektivnější činnosti.
Tisková zpráva ministerstva životního prostředí
V souvislosti s prohlubujícím se suchem a s nárůstem dopadů, které v letošním roce historicky nejteplejší jarní i letní měsíce přinesly, svolal ministr Brabec k jednání skupinu odborníků, vizionářů, vědců a vedoucích státních i nestátních institucí, aby diskutovali nad kroky státu v boji se suchem. Hlavním cílem dnešního jednání bylo najít další možnosti, jak extrémnímu suchu může stát co nejúčinněji a nejrychleji čelit. Diskuze se týkala šesti hlavních oblastí: vědy a výzkumu, zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zemědělství a krajiny, průmyslu, nakládání s vodou ve městech a obcích a při výstavbě a související legislativy.
„Svolal jsem národní tým těch, kteří o krocích státní správy, samosprávy, ale i soukromého sektoru v boji se suchem rozhodují nebo k tomu mají co říci a považuji je za vizionáře v oblasti hydrologie, geologie a dalších odvětví. Stát musí napnout všechny síly, nesmí se překrývat různé výzkumné úkoly, státní správa musí táhnout za jeden provaz, přispět musí i samospráva nebo soukromý sektor. Je potřeba jednat rychle a společně, proto jsme dnes vytvořili Národní koalici pro boj se suchem,“ komentuje účel setkání odborníků na boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec.
Dnešního jednání se zúčastnili zástupci ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj v čele se svými ministry, za vědeckou sféru profesoři Janský (Univerzita Karlova), Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, Povodí Vltavy, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského a Českého hydrometeorologického ústavu.
„Dnes jsme řešili především priority státu v boji se suchem. Prošli jsme podrobně nejenom úkoly, které probíhají v jednotlivých oblastech, ale zaměřili jsme se na jejich případné překryvy, nebo naopak bílá místa v podobě nových výzev, aktivit, které můžeme ještě udělat, ale také překážek, které musíme vyřešit. Potřebujeme nepochybně realizovat jak technická opatření v podobě vodárenských nádrží na zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, tak i přírodě blízká opatření v podobě nových vodních prvků v krajině. A také musíme chránit půdu proti erozi nebo lépe využívat vodu jak v průmyslu, ve městech a obcích, tak i v zemědělství. Zapojit se musí každý,“ pokračuje Brabec.
VÝZKUM JAKO ZÁKLAD PRO KONKRÉTNÍ PROJEKTY NEJENOM V OBCÍCH
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vedle přípravy protierozní vyhlášky, dotací na přírodě blízká opatření pro zadržení vody v krajině (jako jsou tůně, mokřady, rybníky a další krajinné prvky na zpomalení odtoku vody z polí a luk či revitalizace toků) anebo nové zdroje pitné vody v obcích pracuje na několika projektech, které jsou pro budoucnost adaptace na sucho klíčové. Mezi ně patří například vznik předpovědního systému HAMR, který nám od roku 2020 pomůže predikovat stav a vývoj sucha až na 2 měsíce dopředu. HAMR vyvíjí Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) ve spolupráci s ČHMÚ, ČZÚ a CzechGlobe. „Základní aplikaci spustíme už letos, plně funkční bude pak v roce 2020, kdy by s výstupy měly pracovat komise sucha, se kterými počítá novela vodního zákona, vodoprávní úřady, kraje, ale i zemědělci, zahrádkáři, provozovatelé vodních elektráren nebo vodáci,“ uvádí ministr Brabec.
Současně s rozvojem nové aplikace HAMR se pod vedením VÚV rozběhlo už i několik projektů umělé infiltrace povrchové vody do podzemních vod, která v budoucnu může zachytit vodu v suchem postižených oblastech. „Budeme testovat, zda lze zachycenou vodu z břehů řek nebo ze srážek infiltrovat do podzemí a použít na výrobu pitné vody. Jsou to revoluční projekty, i když už odzkoušené např. v Izraeli, pomáháme tím tak trochu přírodě. Ale pokud budou projekty úspěšné, lze je pak aplikovat v obcích po celé ČR a mohou přinést miliardy litrů vody k různému využití. Výsledky prvních projektů budeme znát do roka, u dalších pak během několika málo let. Jejich aplikaci a rozšíření pak můžeme pomoci i dotačně z národních zdrojů,“ vysvětluje Brabec.
„Jde o příklad konkrétních výzkumných projektů aplikovatelných do praxe, který může v budoucnu pomoci stovkám obcí. Přesně takové konkrétní výzkumné projekty stát v oblasti boje se suchem potřebuje. Proto jsme se dnes dohodli, že založíme výzkumný klastr různých výzkumných institucí, u kterého bude stát objednávat prioritní úkoly spojené se suchem. Máme na jeho výzkum vyčleněno už dnes prvních 200 mil. Kč. Rozhodně chceme ale výzkum koordinovat, aby se nedělaly projekty do šuplíku, a aby se jednotlivé výzkumné úkoly nepřekrývaly. Ušetříme peníze a systém rozpohybujeme,“ říká ministr Brabec.
„Vedle toho jsme dnes otevřeli také téma pokračování projektu rebilance podzemních vod, který nám zatím částečně odpověděl na stav podzemních vod v těch nejhlubších geologických vrstvách. Potřebujeme se zaměřit ale také na množství vody a její obnovu ve vyšších vrstvách. Z těch právě nejčastěji obce zásobují občany pitnou vodou a my musíme mít přehled, kolik vody nám tam zbývá. S tím souvisí i důslednější monitoring odběrů podzemních vod z vrtů, který chceme vtělit do novely zákona o vodách, na které pracujeme společně s kolegy z Ministerstva zemědělství (MZe),“ dodává Brabec.
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Ministerstvo zemědělství spolu s MŽP pracují na přípravě již dobře známé novely vodního zákona, která bude zaměřená na řešení problematiky sucha. Zákon má být doplněn o novou hlavu ke zvládání sucha a nedostatku vody. (více v tiskové zprávě Ministr Brabec předložil spolu s MZe vládě aktuální informace o suchu v ČR i o pomoci k jeho zvládání).
Skupina se dnes shodla na potřebě rychlé aktualizace Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) v gesci jednotlivých krajů a na pokračování nebo vzniku dotačních programů na přivaděče pitné vody a kritickou vodohospodářskou infrastrukturu. Plánuje se také vznik zemědělského generelu a zazněla i možná aktualizace Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod.
PRŮMYSL
V oblasti průmyslové výroby dnes odborníci diskutovali o možnostech a zájmu zástupců průmyslu na šetrnějším i ekonomičtějším hospodaření s vodou. Konkrétně diskutovali o recyklaci vody, jímání a čištění šedé vody, její akumulaci a zpětném využití. Skupina se shodla hlavně na potřebě podpory malých a středních podniků. „Podle informací ze Svazu průmyslu už kolegové na Ministerstvu průmyslu a obchodu pracují na přípravě nových dotačních programů a finančních pobídek,“ oznámil dnes výsledek jednání za tuto oblast ministr Brabec.
ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA
V oblasti zemědělství je nepochybně rychle potřeba upravit systém zemědělských dotací a zvýšit ochranu půdy proti erozi. Protierozní vyhláška, kterou připravuje MŽP spolu s MZe, by mohla vstoupit v platnost už příští rok. „Vyhláška navazuje na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou jsme prosadili před 3 lety ve Sněmovně. Jejím smyslem je zajistit, že zemědělci budou na půdě hospodařit šetrně, a zajistí také vymahatelnost konkrétních opatření ke snížení erozního ohrožení,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Projednávaná protierozní vyhláška nyní zahrnuje i systém monitorování projevů eroze, se kterým její původní návrh nepočítal. Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ doplňuje ministr zemědělství Toman.
Ministerstvo zemědělství navrhuje v připravované novele vodního zákona výrazně jednodušší podmínky pro stavbu malých vodních nádrží na vlastním pozemku. Rybníky do dvou hektarů s výškou hráze do 1,5 metru nově bude možné postavit tzv. na ohlášení. Jde o další z mnoha opatření pro zadržení vody v krajině.
„Chceme, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Jde o další z mnoha opatření, která děláme pro zadržení vody v krajině. Malé rybníky podpoří biodiverzitu, vegetaci a celkově zlepší krajinný ráz, který bude odolnější proti suchu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministr Toman prezentoval také projekty s Českou zemědělskou univerzitou zaměřené na pozemkové úpravy. Zrychlit je potřeba také terénní úpravy a s nimi spojenou legislativu.
VYUŽÍVÁNÍ VODY VE MĚSTECH A OBCÍCH A STAVEBNÍ LEGISLATIVA
Nejenom s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou odborníci dnes také diskutovali o možnosti změny stavební legislativy a zasakování a zadržování vody ve městech i v obcích. I budovy je potřeba adaptovat na sucho a na změnu klimatu a to právě hlavně ve městech, kde se nejčastěji kvůli husté zástavbě projevuje efekt tepelných ostrovů. „Z našeho programu Nová zelené úsporám dnes poskytujeme dotace na zelené střechy, máme program Dešťovka na pořizování nádrží na dešťovou i šedou vodu a to nejen pro fyzické osoby, ale i pro nemocnice, školy nebo úřady. U novostaveb by měla být architektura a výstavba adaptovaná na sucho a horko v dnešní době povinností,“ uvádí Brabec.
A ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ho doplňuje: „Problematiku sucha považuji za velmi závažnou. Připravujeme metodiku, podle níž bude řešení sucha a zadržování vody v krajině povinnou součástí návrhu územního plánu. V legislativní oblasti zvažujeme zpřísnění povinnosti řešit srážkové vody přednostně zasakováním na vlastním pozemku, která je již nyní stanovena v předpisech stavebního práva. Ministerstvo pro místní rozvoj také realizuje podporu zpracování územních studií krajiny obcemi s rozšířenou působností. Tyto studie připravují mj. opatření pro zadržování vody v krajině.“
Ministerstvo pro místní rozvoj také vypíše letos na podzim národní dotační programy za 3,2 miliardy korun, které budou podporovat zejména projekty zaměřené na záchyt dešťové vody u bytové výstavby nebo budování vsakovacích pásů při modernizaci místních komunikací.
Skupina odborníků sdružených do Národní koalice pro boj se suchem by se měla podle ministra Brabce scházet nejméně jednou za dva měsíce nebo dle potřeby. „Rád bych, aby byla nejenom studnicí nápadů a inovací, ale také konzultačním a dohledovým orgánem přístupu vlády, resp. státu, k problematice sucha. Dnes jsme si v každé oblasti stanovili priority, příště si řekneme, kam jsme pokročili, nebo jestli existují nějaké překážky k plnění úkolů. Ale doufám spíše v to první,“ uzavírá ministr Brabec.
A co ke vzniku týmu píší některá média?
iRozhlas
Vznikl Národní tým proti suchu. Úřady a experti chtějí v krajině zadržet víc vody, týká se to i polí
Rychlejší a jednodušší stavba rybníků, podpora zachytávání dešťové vody, přímé dotace. To všechno jsou plány státu na to, jak čelit extrémním suchům. Ve čtvrtek 30. 8. 2018 je představily resorty životního prostředí, zemědělství, místního rozvoje spolu s experty na vodárenství sdružené v Národním týmu proti suchu.
„Stát musí jasně zavelet a říct: Máme takovéto priority v boji se suchem, nebo obecně nejenom boje se suchem, ale i s povodněmi, přírodními katastrofami, extrémy počasí. A my musíme být připraveni,“ řekl ministr životního prostřední Richard Brabec z hnutí ANO na první schůzce expertního týmu.
Na krajinu je navíc potřeba dívat se jako na celek, vysvětluje Radiožurnálu geolog a hydrolog Bohumír Janský. „Například na jednotlivá povodí a v těch uplatňovat opatření, která se navzájem doplňují. Není možné hovořit o boji se suchem jenom z hlediska výstavby nádrží, obnovy rybníků nebo úpravy v hospodaření na zemědělské půdě, ale všechno musí vytvářet celek,“ říká.
Opatření by se měla zaměřit hlavně na udržení vody v krajině, zajištění pitné vody či lepší využití srážkové vody.
Jedna z možností je také podpora státu ve výstavbě nádrží, která by měla být jednodušší. Tak, aby se nestávalo, že procedura povolování trvá několikanásobně déle, než například samotná stavba rybníka.
„Díky navrhovaným změnám stavebního zákona by tak například k úpravám na zahradě, které napomáhají zadržení vody, lidé už nepotřebovali stavební povolení,“ přibližuje ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Tak, aby si na vlastním pozemku mohl do dvou hektarů vybudovat zádržnou nádrž nebo rybník. Tedy terénní úpravy, které budou zadržovat vodu.“
Podobně to ministerstvo navrhuje v případě nádrží a rybníků do dvou hektarů. Ministerstvo zemědělství chce také navýšit zásobní prostor Novomlýnských nádrží o devět milionů metrů krychlových.
Maximální hladina ve střední a dolní nádrži by tak stoupla o 35 centimetrů. Díky tomu by na jihu Moravy vznikla závlahová soustava pro 5000 hektarů vinic a sadů.
Ministr Toman se chce zaměřit na inventuru melioračních – tedy odvodňovacích – systémů z polí. Zapracovat chce opatření také do dotačních projektů. Na peníze by tak dosáhli jen ti zemědělci, kteří na polích například zbudují přerušovací pásy, které zamezí odtoku vody.
Právě zadržení vody v orné půdě je podle geologa Jakuba Hrušky pro hospodaření s vodou klíčové: „To je ta primární zásobárna vody. Na to pole, les, ten déšť spadne a tam ho musíme zadržet. Extrémně důležité je také hovořit o tom, že se na mnoha místech musí v uvozovkách zneškodnit meliorační systémy, které vznikly proto, abychom vodu z krajiny odvedli.“
Zadržování vody ve městech chce pak podporovat ministerstvo pro místní rozvoj. To by je chtělo zapracovat i do dotačních programů pro bytovou výstavbu.
Mnohem větší šanci na získání podpory budou mít ty projekty, které v sobě budou mít zapracovaný záchyt dešťové vody nebo budování vsakovacích pásů u silnic. Změnit by se měla taky pravidla pro územní plánování. Jejich součástí by mělo být i to, jak vodu v krajině udržet.
Novinky.cz
Stát plánuje opatření proti suchu. Jde o nádrže, vsakovací pásy i podporu zachytávání dešťovky
Kvůli prohlubujícímu se suchu v České republice vytvořil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) Národní koalici boje proti suchu složenou z desítky expertů, zástupců odborných institucí a tří ministerských resortů: zemědělství, místní rozvoj a životního prostředí. Stát by chtěl třeba urychlit přípravu některých vodních děl nebo podpořit zachytávání dešťové vody u domů či budování vsakovacích pásů u silnic.
Na to, že Česko čelí nebývalému suchu, upozorňovali meteorologové v průběhu celého léta. Srážek bylo málo, a navíc byly dost nerovnoměrné.
„Větru dešti neporučíme, musíme se připravit, adaptovat, nebo zahyneme. Přeneseně řečeno. Nezůstat na suchu je hlavní veřejný zájem. Voda si zaslouží jistě i ústavní ochranu, i tom uvažujeme,“ uvedl Brabec na tiskové konferenci, kdy za ním stál celý tým expertů.
Podle Brabce je třeba využít všechny lidské a finanční kapacity, aby se zrychlily projekty, které se připravují v ČR na zadržování vody.
Je o směrování dotací farmářům a obcím, o změny zákonů, o budování vodních děl, ale i o drobnější iniciativy, jako je třeba výstavba rybníků či retenčních nádrží na vesnicích.
Předmětem pozornosti je zajišťování pitné vody, lepší využívání srážkové vody ve městech a obcích či úspory vody v průmyslu.
„Shodli jsme se na tom, že musíme využít celého potenciálu země, abychom urychlili všechny projekty, které běží, a které jsou za desítky miliard korun,“ shrnul Brabec.
Podle něho je voda nejvíce chráněná, vsakuje-li se do podzemí. „Musí se zadržovat odtok vody. Sto let se krajina odvodňovala,“ uvedl Brabec.
„Chceme se bavit o zmenšování souvislých zemědělských ploch, o tom, že zadržovací pásy v krajině budou pro zemědělce povinné v návaznosti na dotace,” uvedl k problému ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
„Jde i o výstavbu zadržovacích nádrží. Jedna věc jsou rybníky, kdy se bude zjednodušovat stavební povolení, aby řízení netrvalo tři roky. Další jsou retenční nádrže na vlastním pozemku, které by byly pouze na oznámení,“ popsal Toman.
Vyjmenoval pak několik vodních děl, vodárenských nádrží, jejichž příprava dostane prioritu. „Musíme věci dělat souběžně. Jedno opatření to nevyřeší,“ zdůraznil Toman.
Svým dílem se chystá přispět i ministerstvo pro místní rozvoj. „Je potřeba dostat do územních plánů povinnou složku, a to udržování vody v krajině. Jde třeba o vsakovací pásy u komunikací, zadržování dešťové vody u bytové výstavby, a zvýhodnit toho, kdo s takovou iniciativou přijde,“ konstatovala šéfka resortu Klára Dostálová (za ANO).
Její resort se chystá na podzim vypsat národní dotační programy za 3,2 miliardy korun, z nichž chce podporovat třeba projekty na zachytávání dešťové vody či budování vsakovacích pásů u silnic.
Dostálová zdůraznila, že se připravuje národní dokumentace k legislativě, která definuje národní zájmy v oblasti vody.
Hospodářské noviny
Sucho už vystrašilo i politiky. Díkybohu
Letošní projevy sucha, které „na vlastní kůži“ pocítila celá naše veřejnost napříč všemi kraji i sociálními skupinami, vyústily v to, co se dalo čekat a v co mnozí již nějakou dobu doufali − fakt, že se politici začali prevencí rizik sucha vážně zabývat.
Dosavadním pomyslným vrcholem je včerejší, historicky první jednání „národního týmu“ pro „boj se suchem“. Sešli se v něm tři ministři, jejichž resorty mají na vodní hospodářství u nás největší vliv, ale i zástupci vědecké a odborné komunity. Ta se již řadu let snaží předkládat informace a data, která nejen mapují nežádoucí stav zejména zemědělské krajiny, ale také navrhovat řešení. Ne že by se zatím nedělo vůbec nic, fakt ale je, že se o nutnosti prevence sucha spíše mluvilo a zatím realizované kroky nemířily k samé podstatě věci − ke změně způsobu zemědělského hospodaření, tomu odpovídajícímu nastavení dotačních programů a také ke změně podmínek ve stavebním řízení a stavebnictví vůbec.
